|
| |
|
|
Diagnostický příspěvek k hodnocení intervenčních modelů léčby diabetu mellitu 1. typu
Zacharovová, Klára ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Plecitá, Lydie (oponent) ; Mandys, Václav (oponent)
Při imunointervenční či transplantační léčbě diabetu je nutné monitorovat ukazatele imunitní nebo rejekční destrukce přežívající inzulín produkující tkáně. Disertační práce si klade za cíl zlepšit možnosti sledování průběhu autoimunitního procesu a in vivo průkazu přežívání transplantovaných Langerhansových ostrůvků. Dílčí úkoly zahrnovaly průkaz vitality izolovaných ostrůvků určených k transplantaci měřením respirační aktivity, objasnění průběhu in vitro značení izolovaných ostrůvků superparamagnetickou kontrastní látkou pro následné zobrazení pomocí magnetické rezonance a sledování transportu této látky po transplantaci. Pro identifikaci kontrastních částic v histologickém materiálu jsme studovali nově připravenou paramagnetickou kontranstní látku s navázaným fluoresceinem. Dále jsme se zaměřili na hodnocení autoimunitního procesu pomocí sledování cytokinové odpovědi na specifickou stimulaci autoantigenem. Autoimunitní poškození beta buněk v experimentu u myší jsme se snažili ovlivnit polyklonálními anti-thymocytárními protilátkami. Nová metoda testování respirační aktivity ostrůvků dobře korelovala s ostatními metodami testování kvality ostrůvků a byla navržena do diagnostického schématu před klinickou transplantací. Při studiu intercelulárního transportu železitých kontrastních látek jsme...
|
|
|
Vliv NADPH oxidázy na architekturu a funkci β buněk a Langerhansových ostrůvků
Tučková, Štěpánka ; Plecitá, Lydie (vedoucí práce) ; Bardová, Kristina (oponent)
Lokální produkce reaktivních forem kyslíku (ROS, z angl. reactive oxygen species) a změny v oxidačně-redukčním prostředí mají vliv na metabolismus a funkci β buněk Langerhansových ostrůvků (LO). Změna poměru mezi redoxními partnery NAD(P)H/NAD(P)+ významně ovlivňuje citlivé proteiny a tvorbu ROS. ROS jsou schopné reversibilně modifikovat některé aminokyselinové zbytky (např. Cys, Met) antioxidačních enzymů a jejich interakčních partnerů. Takováto signální kaskáda umožňuje přenos signálu na delší vzdálenosti a může zasahovat i do ovlivnění genové exprese. Unikátní enzym NADPH oxidáza 4 (NOX4) je přítomen na membránách uvnitř β buněk a konstitutivně vytváří H2O2 na základě přítomnosti NAD(P)H. Po stimulaci glukózou stoupá hladina NAD(P)H i exprese genu Nox4. Jak bylo již dříve zjištěno v naší laboratoři, myši C57BL/6J se specifickou delecí Nox4 v β buňkách (MUT, z angl. mutant) mají porušen dvoufázový výlev inzulinu a vykazují inzulinovou rezistenci v tuku a svalové tkáni. Zjistili jsme, že absence NOX4 má vliv na architekturu LO. Kontrolní (WT, z angl. wild type) myši na normální převážně sacharidové stravě (ND, z angl. normal diet) mají nejvíce drobných LO o ploše do 5 000 μm2 (měřeno na histologických řezech). Vysokotuková strava (HFD, z angl. high fat diet) u WT po 8 týdnech vede k rozvoji...
|
|
|
Molekulární mechanismy výlevu insulinu
Tučková, Štěpánka ; Plecitá, Lydie (vedoucí práce) ; Bardová, Kristina (oponent)
Inzulin snižuje hladinu glukózy v krvi a ovlivňuje metabolismus, buněčný cyklus a proliferaci tělních buněk. Jeho výlev z β buněk slinivky břišní stimuluje po příjmu potravy a jejím zpracování v trávicí soustavě zvýšená hladina živin v krvi. Za fyziologických podmínek molekulární mechanismy zahrnují společné působení glukózy, mastných kyselin, aminokyselin, iontů, reaktivních forem kyslíku, nervové a hormonální řízení. Nezbytným induktorem je glukóza, která je nutná také pro celkovou expresi genu inzulinu. Ta ovlivňuje mechanismus zpracování ostatních živin v buňce a ty následně podporují jí stimulovanou inzulinovou sekreci. Glukóza potlačuje beta oxidaci mastných kyselin a zvyšuje ukládání z lipidů odvozených výkonných intermediátů v cytoplasmě. Klíčovými procesy při výlevu inzulinu jsou Krebsův cyklus, pyruvátový cyklus a cyklus glycerol-3-fosfátu a mastných kyselin. Do regulace se skrze vlastní receptory na membránách β buněk zapojují endokrinní signální molekuly, hormony a nervová soustava. Narušení regulačních mechanismů a citlivosti buněk k inzulinu může vést až k rozvoji onemocnění diabetes mellitus.
|
|
| |
|
| |
|
|
Diagnostický příspěvek k hodnocení intervenčních modelů léčby diabetu mellitu 1. typu
Zacharovová, Klára ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Plecitá, Lydie (oponent) ; Mandys, Václav (oponent)
Při imunointervenční či transplantační léčbě diabetu je nutné monitorovat ukazatele imunitní nebo rejekční destrukce přežívající inzulín produkující tkáně. Disertační práce si klade za cíl zlepšit možnosti sledování průběhu autoimunitního procesu a in vivo průkazu přežívání transplantovaných Langerhansových ostrůvků. Dílčí úkoly zahrnovaly průkaz vitality izolovaných ostrůvků určených k transplantaci měřením respirační aktivity, objasnění průběhu in vitro značení izolovaných ostrůvků superparamagnetickou kontrastní látkou pro následné zobrazení pomocí magnetické rezonance a sledování transportu této látky po transplantaci. Pro identifikaci kontrastních částic v histologickém materiálu jsme studovali nově připravenou paramagnetickou kontranstní látku s navázaným fluoresceinem. Dále jsme se zaměřili na hodnocení autoimunitního procesu pomocí sledování cytokinové odpovědi na specifickou stimulaci autoantigenem. Autoimunitní poškození beta buněk v experimentu u myší jsme se snažili ovlivnit polyklonálními anti-thymocytárními protilátkami. Nová metoda testování respirační aktivity ostrůvků dobře korelovala s ostatními metodami testování kvality ostrůvků a byla navržena do diagnostického schématu před klinickou transplantací. Při studiu intercelulárního transportu železitých kontrastních látek jsme...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.